V jen mírně zvlněné krajině nedaleko Chlumce nad Cidlinou hospodaří Rovina Písek, a. s. Jak už název také napovídá, půdy mají spíše lehčí a podloží je písčité. V podniku kromě jiného provádějí rozsáhlé odrůdové pokusy s řepkou.
Podnik obhospodařuje 1162 hektarů zemědělské půdy, z toho 40 ha luk. Průměrné srážky se pohybují zhruba v rozmezí 400–500 mm za rok, pokud je dobrý, shrnul agronom podniku Petr Nosek. Dodal, že letos bude rok možná srážkově nadprůměrný, protože celé jaro propršelo. Mají většinou hlinitopísčité půdy, takže by pro ně bylo ideální, aby srážky přicházely postupně. Podloží je tvořeno písky, podnik vlastní i pískovnu, kde materiál těží. Rovina, na které podnik hospodaří, má jednu výhodu: nemají problémy s vodní erozí, i když některé pozemky jsou zařazené jako mírně erozně ohrožené. Větším problémem je větrná eroze, což je podle agronoma důsledek lehčích půd. Zatím se ji snaží řešit využitím úhorů. Budování větrolamů je problematické, protože hospodaří většinou na pronajatých pozemcích, takže je to především záležitostí vlastníka.
V podniku pěstují pšenici na 360 ha, druhou nejvýznamnější plodinou je řepka, letos ji mají na 227 ha, ale v průměru se její plochy pohybují kolem 200 ha. Zachovali si cukrovku, roste na 72 ha, k dalším plodinám patří 65 ha ozimého ječmene, 78 ha jarního ječmene, kukuřice (do 100 ha) a jetel nachový (50 ha). Protože podnik vykrmuje 400 býků, pěstují pro ně vojtěšku na senáž, mají množitelské plochy svazenky, meziplodiny a na neprodukční plochy letos dali 35 ha.
Zakládají pokusy s řepkou
V podniku zakládají rozsáhlé pokusy s řepkou, letos se jedná o 54 odrůd. Agronom Petr Nosek využívá pokusy k získávání informací o odrůdách dlouhodobě a výjimkou není ani pětileté období, po které působí ve společnosti Rovina Písek. Ze začátku je dělal především pro sebe, nyní sledují ve spolupráci s akciovou společností Cerea pro jednotlivé firmy výnos, sklizňovou vlhkost a olejnatost.
Své pokusy zde má také společnost Agrofinal, s. r. o. Jednu z jejich odrůd, konkrétně ES Capello, agronom pěstuje také na běžné ploše, protože ho v pokusech zaujala a měla i pěkné výnosy. Letos vypadá podle Petra Noska nádherně, rostliny jsou mohutné, přesně podle jeho gusta. Jak dodal, osvědčila se i na lehčích půdách s přísušky. Společnost Agrofinal u hybridu uvádí, že má vynikající zdravotní stav včetně odolnosti vůči fomě a zvýšené toleranci vůči viru žloutenky vodnice, vysoké a stabilní výnosy, velmi dobré přezimování a výbornou odolnost vůči poléhání. Hybrid je vhodný pro vysokou intenzitu a všechna stanoviště, také pro pozdní setí a disponuje vysokou odolností vůči suchu.
Jak uspořit na ochraně
Během diskuse došlo také na ochranu a možnosti úspor. V podniku pěstují řepku obvyklým způsobem, což znamená také každoroční ochranu proti blýskáčkovi řepkovému. Ing. Henrietta Dolinská, ředitelka společnosti Agrofinal, která se setkání zúčastnila, zmínila možnost ošetřovat porosty řepky proti tomuto škůdci jen na okrajích pole s obsevem, což je základem jejich technologie Capello Protect. „Nemám to vyzkoušeno, ale byla by to úspora. Blýskáčka tu mám každý rok a ošetřujeme celou plochu, “ uvedl agronom. Stejně tak ošetřuje proti krytonoscům, neaplikuje ale proti bejlomorce, protože v oblasti není problematická.
Ing. Dolinská uvedla, že Capello Protect je revoluční přístup šlechtitele ze společnosti Euralis, se kterou spolupracují. Před dvěma lety produkt uvedli na trh. Jedná se o směs hybridu ES Capello (92 %) a velmi rané linie ES Alicia (7 %), která nakvétá až deset dní před hlavním hybridem. Pás slouží především pro signalizaci náletu, za příznivých podmínek (nízký nálet) může pomoci ušetřit jeden postřik. Ing. Dolinská konstatovala, že po dvou letech mají výsledky a plochy, na kterých je mohou ukázat.
Petr Nosek si v souvislosti s insekticidní ochranou postěžoval na nesmyslný zákaz moření neonikotinoidy a uvedl, že ochrana proti dřepčíkům na list mu funguje lépe než využití současných mořidel. Záleží také na počasí, za chladu brouk tolik neškodí, ale když je sucho a teplo, tak řepku poškozuje hodně. Špatnou zkušenost mají s dřepčíkem olejkovým, který během teplého ročníku nalétal ještě v půlce listopadu. V minulosti je zlobily i mšice nebo zápředníček, který během jednoho ročníku výrazně poškodil souvratě. Na podzim používají také regulátory růstu. Co se týče jarního ošetření, aplikují insekticidy proti krytonoscům, blýskáčkovi, morforegulátor, využívají boscalidový štít a další přípravky. Před sklizní porost řepky lepí, podle agronoma to není příliš vysoká investice, ale snižuje riziko nevhodného vývoje počasí. Výživa dusíkem se u řepky pohybuje přibližně na úrovni 160–170 kg/ha a výnosy okolo 3,5 t/ha.
Rozhodli se pro pečivárenské odrůdy
Nejvýznamnější plodinou v podniku je pšenice, pěstují pečivárenské odrůdy pro mlýn Perner na výrobu krekrů a pro vlastní potřebu na krmení. U produkce určené na potraviny mají zvýhodněnou cenu, protože je zařazena v programu Harmony společnosti Mondelez International pro udržitelné pěstování pšenice. Součástí je tedy i vysévání kvetoucích pásů na určitý podíl plochy. Agronom navíc dodal, že ušetří, protože nemusí aplikovat kvalitativní hnojení, hnojí tedy zhruba zhruba 140 kg N/ha.
Kromě toho mají i množitelské porosty některých obilnin. Jarní ječmen je sladovnický, vozí ho přímo do Plzně. Průměrný výnos se u pšenice pohybuje do 7,5 t/ha, u ozimého ječmene je to kolem 8,5 t/ha, u jarního zhruba 6 t/ha. Cukrovka měla za poslední dva roky výnos přibližně 70 t/ha. „Chceme ji dělat, protože jde o dobrou předplodinu, ale bude záležet na cukrovarech, protože náklady na produkci jsou čím dál vyšší,“ shrnul agronom hlavní problém této plodiny a dodal, že podmínky pro její pěstování také nejsou v oblasti zcela optimální. Kukuřici pěstují na siláž (30 ha) a na zrno (60 ha) pro mlýnské zpracování a jako krmnou pro vlastní potřebu.
Zpracování půdy podle účelu
V minulém roce hodně orali, ale pod řepky raději podrývají, protože nedochází ke ztrátě vláhy – využívají stroj, který pracuje až do 60 cm. „Většinou tady prší kolem dvacátého srpna a loni se nám podařilo zasít kolem třináctého, takže řepka vypadá pěkně, do podzimu šly nádherné porosty,“ uvedl Petr Nosek. S novými pravidly ale zřejmě budou orbu omezovat.
V podniku dbají i na dodávku organické hmoty. Slámu sbírají a vyměňují za hnůj, kterým hnojí před řepku, řepu i kukuřici a ještě využívají zelené hnojení, shrnul agronom. Loni na podzim před rozmetáním hnoje před kukuřicí navíc zaseli hrách jako meziplodinu. Pěkně narostl, protože byly dostatečné srážky. Pokud by ale přišlo sucho, je třeba počítat s tím, že meziplodiny na greening budou nízké, upozornil agronom. Jako zajímavost lze uvést, že na pozemcích, kde se nacházely rybníky a bývají proto zamokřené, se jim usídlila čejka chocholatá. Proto je obhospodařují v souladu s pravidly ochrany tohoto ptáka. Jedná se zhruba o 40 ha.
Zleva: Petr Nosek, Ing. Henrietta Dolinská a zástupce společnosti Agrofinal Ing. Jan Karfilát před odrůdou ES Capello
